Zpět do galerie

Vzťah, náročné obdobie, onkologické ochorenie

Publikováno 19. září 2026

Dobrý den, obracím se na vás, protože se nacházím v situaci, ve které se už delší dobu nedokážu sám zorientovat. Po více než deseti letech ve vztahu se cítím emočně vyhořelý. Nejen vůči partnerce, ale obecně i vůči lidem ve svém okolí. Zpětně si uvědomuji, že jsem po většinu vztahu stavěl na první místo partnerku a její potřeby, zatímco své vlastní jsem dlouhodobě odsouval. V mnoha ohledech jsem žil více pro ni než pro sebe. Měl jsem pocit, že když bude spokojená ona, bude fungovat i vztah a vše ostatní. Současně jsem opakovaně komunikoval věci, které mi ve vztahu chyběly nebo mě dlouhodobě trápily. Snažil jsem se je řešit a hledat změnu, ale měl jsem pocit, že z druhé strany nebyly dostatečně reflektovány. Postupně jsem tak dával stále více energie do vztahu, aniž bych cítil, že se naplňují i moje potřeby. Situaci navíc výrazně ovlivnilo onkologické onemocnění partnerky, které představovalo velmi náročné období pro nás oba. V té době šly moje vlastní potřeby úplně stranou, protože jsem považoval za samozřejmé soustředit se na ni a její zdraví. Po skončení tohoto období jsem se jednoho dne probudil s pocitem naprostého emočního vyčerpání. Jako bych narazil na vlastní limit. Nezůstal ve mně vztek ani křivdy, spíše pocit prázdna. Začal jsem se stahovat do sebe, omezil kontakt s lidmi a snažím se získat zpět energii a psychickou rovnováhu. Přestože od té doby uplynuly již více než tři měsíce, vůči partnerce stále vnímám emocionální prázdno. Nejde o to, že bych ji nenáviděl nebo jí něco vyčítal. Spíše mám pocit, jako by se ve mně úplně odpojily emoce, které jsem dříve cítil. Momentálně zvažuji odstěhování a dočasné oddělení. Ne proto, že bych měl jasno v rozchodu, ale protože mám pocit, že potřebuji prostor a čas sám pro sebe. Poprvé po velmi dlouhé době se snažím zjistit, co vlastně chci já. A upřímně řečeno to dnes nevím. Mám pocit, že jsem tolik let přizpůsoboval svůj život potřebám druhých, až jsem ztratil kontakt se svými vlastními potřebami, přáními a emocemi. Jsem také skeptický k párové terapii. Důvodem není neochota na vztahu pracovat, ale pocit, že jsem své emoce, potřeby a nespokojenost komunikoval dlouhodobě. Proto si nejsem jistý, zda je problém v komunikaci, nebo zda jsem se vnitřně dostal do bodu, kdy už ve vztahu nechci pokračovat. Rád bych získal nezávislý pohled na svou situaci a pochopil, zda prožívám důsledky dlouhodobého vyčerpání a potlačování vlastních potřeb, nebo zda je moje potřeba odejít skutečným vyústěním dlouhodobě neuspokojovaných potřeb ve vztahu. Děkuji za váš čas.

Odpověď

Dobrý deň, ďakujem za veľmi otvorený opis Vašej situácie. Pri čítaní ma zaujalo, že otázka, ktorú si kladiete, znie: ,,Je toto iba vyčerpanie, alebo už zo vzťahu naozaj chcem odísť?,, Myslím, že teraz nemusíte poznať definitívnu odpoveď. Dlhé roky ste podľa svojich slov dávali potreby partnerky pred svoje vlastné a obdobie jej onkologického ochorenia tento spôsob fungovania ešte zosilnilo. Je možné, že prázdno, ktoré dnes cítite, súvisí s tým, že ste jednoducho dosiahli svoj limit. Zároveň však nemožno zvonka rozhodnúť, či sa spolu s vyčerpaním nezmenil aj Váš vzťah k partnerke. Vaša potreba dočasne sa oddeliť preto nemusí automaticky znamenať rozhodnutie pre rozchod. Môže byť pokusom vytvoriť priestor, v ktorom po dlhom čase nebudete reagovať predovšetkým na potreby druhého človeka a budete môcť zistiť, čo sa deje vo Vás. Možno by som teraz dilemu - mám zostať alebo odísť, na chvíľu nahradil otázkou: ,,Čo potrebujem, aby som sa znovu dostal do kontaktu sám so sebou?,, Individuálna psychoterapia by Vám v tomto mohla byť užitočnejšia než okamžitá párová terapia – nie preto, aby Vás niekto presvedčil vzťah zachrániť alebo ukončiť, ale aby ste mali priestor zistiť, čo vlastne chcete Vy. Môžete sa skúsiť obrátiť na niektorého z terapeutov a terapeutiek na platforme Hedepy.cz. Po rokoch orientácie na druhých môže chvíľu trvať, kým začnete svoj vlastný hlas opäť počuť.

Další krok

Chcete to probrat víc do hloubky s odborníkem?

Pomůžeme vám najít terapeuta, který vám bude doopravdy rozumět. Pokud si nesednete, můžete zkusit jiného — důležité je najít podporu, která vám bude dávat smysl.

Pokud potřebujete okamžitou pomoc v akutní krizi, tato služba není krizová linka. V bezprostředním ohrožení volejte 155 nebo 116 123.